Víte, jaký je rozdíl?
V péči o náš zrak se setkáváme s různými pojmy. Dva z nejčastějších, které se často zaměňují, jsou „měření zraku“ a „kontrola zraku“. Ačkoliv se oba týkají vašich očí, představují odlišné typy vyšetření s různým rozsahem a cílem. V tomto článku si vysvětlíme, co každý z těchto termínů znamená a proč je důležité znát rozdíl.
Co je „měření zraku“?
Měření zraku (anglicky „Eye Exam“ nebo „Comprehensive Eye Exam“) je komplexní a detailní vyšetření prováděné kvalifikovaným optometristou nebo oftalmologem. Jedná se o zdravotní službu, která je v České republice regulována a může ji provádět pouze nestátní zdravotnické zařízení, které má k tomu potřebné oprávnění a splňuje legislativní požadavky.
Co měření zraku obvykle zahrnuje?
- Anamnézu: Dotazy na váš zdravotní stav, oční historii, životní styl a případné potíže.
- Objektivní refrakci: Přístrojové měření dioptrií (např. autorefraktometrem).
- Subjektivní refrakci: Určení přesných dioptrií (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, presbyopie) pomocí optotypů a zkušebních skel, kde aktivně spolupracujete.
- Testy zrakové ostrosti: Měření schopnosti vidět detaily na různé vzdálenosti.
- Kontrolu binokulárního vidění: Posouzení, jak obě oči spolupracují.
- Vyšetření předního segmentu oka: Kontrola rohovky, spojivky, duhovky a čočky na štěrbinové lampě pro vyloučení či odhalení známek očních onemocnění.
- Zhodnocení a doporučení: Optometrista na základě výsledků doporučí vhodnou korekci (brýle, kontaktní čočky) a případně vás odkáže k oftalmologovi, pokud zjistí známky očního onemocnění.
Co je „kontrola zraku“?
Pojem „kontrola zraku“ (anglicky „Vision Screening“) je často používán pro rychlé, orientační prověření zrakových funkcí. Může se jednat o testování zrakové ostrosti v lékárnách, na veletrzích, ve školách nebo v některých optikách, které nejsou zdravotnickými zařízeními.
Co kontrola zraku obvykle zahrnuje?
- Základní test zrakové ostrosti: Čtení písmen nebo symbolů z určité vzdálenosti (např. Snellenův optotyp).
- Případně orientační měření dioptrií jednoduchým přístrojem.
Klíčový rozdíl je v tom, že „kontrola zraku“ není komplexní zdravotní službou. Neodhalí potenciální oční onemocnění, nezajišťuje přesnou korekci a není prováděna zdravotnickým pracovníkem s příslušným oprávněním pro diagnostiku a léčbu. Slouží spíše k indikaci, zda je potřeba podstoupit důkladné měření zraku u optometristy nebo oftalmologa.
Legislativní aspekty a „právní klička“
V České republice je jasně dáno, že „měření zraku“ je zdravotní službou a musí být poskytováno v rámci nestátního zdravotnického zařízení, které splňuje přísné podmínky Ministerstva zdravotnictví. Tato zařízení zaměstnávají kvalifikované optometristy, kteří jsou nelékařskými zdravotnickými pracovníky s odpovídajícím vzděláním a praxí.
Situace, kdy některé subjekty nabízejí „kontrolu zraku“ s použitím podobných přístrojů jako při „měření zraku“, aniž by měly status zdravotnického zařízení, je skutečně vnímána jako sporná. Ačkoliv se snaží vyhýbat termínu „měření zraku“ a zdůrazňují pouze „orientační prověření“, existují soudní judikáty, které potvrdily, že i taková činnost může být klasifikována jako poskytování zdravotních služeb bez oprávnění. To může vést k pokutám a dalším právním důsledkům.
Cílem této regulace je ochrana pacienta. Pouze komplexní měření zraku, provedené kvalifikovaným odborníkem v řádně vybaveném zdravotnickém zařízení, může poskytnout relevantní a bezpečné výsledky pro doporučení správné korekce a včasné odhalení případných očních problémů.
Závěr
Nenechte se zmást terminologií. Pro zdraví vašich očí je zásadní pravidelně podstupovat komplexní měření zraku u kvalifikovaného optometristy nebo očního lékaře (oftalmologa). Tyto odborníky poznáte podle toho, že pracují v akreditovaném zdravotnickém zařízení a mají odpovídající vzdělání a oprávnění. Orientace na „kontroly zraku“ bez hlubšího kontextu může vést k opožděné diagnostice vážných očních onemocnění a nevhodné korekci. Vaše oči si zaslouží tu nejlepší a nejbezpečnější péči.
